Dračí historie

Víte kdy se vznesl první drak? Že se draci používali ve válečných taženích? Že existují bojový draci? ...

Draci, svět nádherných a tajuplných létajících bytostí, jak je již mnoho století znají a dělají v Číně, Japonsku, Malajsii a nyní i v Evropě a Americe. Historie nám však nic neříká o tom, jak drak vlastně vznikl.

Čínský drak. Toto bájné zvíře, jakožto zdobný prvek, je v Číně symbolem nebes, deště, mužského principu "jang", císaře a vlastně celé čínské kultury. Jeho motiv prochází dějinami Číny od nejstarších dob až dodnes. Najdeme ho na čínském porcelánu, výšivkách, dřevořezbách, ale i na velkých kamenných i dřevěných skulpturách, zdobících čínské paláce.

Název "drak" se v evropských civilizacích však ujal i pro nádherná - také v Číně zrozená - papírová a hedvábná létající umělecká dílka. Před více než dvěma tisíci lety byla prvním lidským výtvorem, který se vznesl do vzduchu. Ve staročínské literatuře o tom najdeme nejeden důkaz. Za všechny si můžeme přečíst v "Zápiscích historika" od S'-ma Čchiena z 2. stol. př. n. l. o bitvě zakladatele dynastie Chan a generála Siang Jü: "Generál Chan Sin nechal zhotovit dřevěného ptáka a na něj posadil Čang Lianga. Ten létal v noci nad obklíčeným vojskem Siang Jüho a zpíval písně z rodného kraje nepřátel. Siang Jü se domníval, že se jeho vojsko vzdalo Chanům a spáchal sebevraždu."

Původní čínský drak je obdélný a nemá ocas. Ale přesto létá znamenitě. Postupem času draci stále více přebírali funkce kultovní, neboť lidé věřili, že prostřednictvím draka jsou ve spojení s bohy. V současné době, i když v Číně požívají tito "feng čeng" tradiční vážnosti, slouží dětem jako prostředek zábavy, ale u dospělých svou čarovnou moc neztratily. Není vzácností vidět o polední přestávce Číňany, jak vyndají z tašky rozloženého draka, rychle jej složí a půl hodiny jej drží ve vzduchu, o něčem přemýšlejí, pak draka zase rozloží a vrací se zpět do práce. Neříká to dost?

Japonská kultura, která si ve své svébytnosti ničím nezadá s čínskou, nám zachovala neméně pestrou škálu draků. Jak co do velikosti, tedy od několika centimetrů do několika metrů čtverečních, tak co do rozmanitosti tvarů, výzdoby i účelu. Je pravda, že se tam draci dostali přes Koreu z Číny. Nejstarší zmínka o japonských dracích pochází z 10. století z čínsko-japonského slovníku "Wamjó ruidžu šó", sestaveného básníkem Minamotem. Největší rozmach zaznamenali draci v éře Edo v letech 1600-1868. Stejně jako v Číně vykládá šintoistické náboženství draka jako spojení člověka s nebesy a tedy s bohy, nebo také jako oběť bohům. Stejné jsou v podstatě funkce symbolické, jako ochrana před zlými duchy, symboly dobrého zdraví, dlouhého života, dobré úrody atd. Zajímavý a pro nás tajemný je zvyk z éry Meidži (1868-1912) v prefektuře Mijagi. Celé rodiny tam vycházely na Nový rok s draky nesoucími jejich jména a vypouštěly je vysoko do vzduchu. Potom se přeřízla šňůra a drak se stal obětí místního "kami" (duch, bůh). Tak si lidé pojišťovali štěstí vždy na celý rok.

V Japonsku se dnes draci všeobecně nazývají "dako" s předponou. Dědečkové například vypouštějí s vnuky o svátku chlapců a děvčátek draky "engidako" a "jiacudako", které mají dětem zajistit dobré zdraví. Ohlédneme-li se ještě do japonské historie, pak v 11. století, stejně jako v Číně, využívali draky vojensky, ale vůbec nejslavnější dračí legenda je z r. 1872. Jmenuje se "Keisei kogane no šačihoko" (Ukradení zlatých rybiček). V roce 1712 vzlétl v Nagoji zloděj Kinsuke Kakinoki na drakovi nad místní palác a se střechy ukradl zlaté delfíny.

Přeletíme-li po "dračí cestě" o kousek dál, dostaneme se do Malajsie. Tato ostrovní země je pochopitelně závislá na rybolovu a proč by k němu tedy nevyužila draky? Některé z ryb jsou velmi plaché a prchají již před stínem rybářské lodi. Malajci tedy postavili draka, na něj uvázali rybářskou šňůru a draka vypustili daleko od lodi. Nu a výsledek se dostavil velmi brzy.

U nás po léta stavěný tzv. "malajský drak" vznikl před mnoha sty lety v Indonésii. Draci, nazývaní zde "layang layang", se pouštějí hlavně v době severních monzunů nad rýžovými poli. V současné době je v Indonésii nejpopulárnější drak jménem "Wau Bulan", kterého si můžete postavit.

Stejně jako v Indonésii vzlétají draci nad rýžová pole i na poloostrově Bali. Je nutné zde poznamenat, že ve všech zemích Asie, Evropy i Ameriky draci původně sloužili praktickému účelu. O Evropě i Americe si řekneme dále, o Asii jsme mluvili v souvislosti s vojenským využitím, ale co dělají nad rýžovými poli? Totéž, co u nás na polích strašáci, jenže účinněji. Na Bali rolníci vypouštějí velké draky ptačího tvaru doplněné jakýmsi lukem s napjatou hedvábnou páskou, která ve větru chvěním vydává bručivý tón. Proč tak komplikovaný strašák? Proti milionovým hejnům vrabců, kteří se slétají na pole a vyzobávají rýžová zrna.

Stejně, jen s menšími regionálními změnami, se dračí kultura šířila Polynésií do Indie a Malé Asie.

Ve srovnání s těmito kulturami přišli draci do západních zemí poměrně pozdě. Role draků v západních kulturách byla navíc velmi vzdálena té v Orientě. Kosočtvereční, kosodélní a šípovití draci se v Evropě stavěli pro zábavu od 15. do 18. stol. V 18. stol. vypustil známý americký vědec Benjamin Franklin draka do bouřky a podal tak první svědectví o blesku jako výboji statické elektřiny mezi mraky a zemí. Stejně tak Rus M. V. Lomonosov vynesl na dracích do výše meteorologické zapisovací přístroje. Dokonce ruský vynálezce Alexander Fjodorovič Možajskij se upoutal k velkému draku, aby se mohl při svých pokusech vznést do vzduchu. Bylo to ovšem nebezpečné, stačilo, aby síla větru na chvíli ochabla a drak se zřítil i s člověkem k zemi.

"Díru do světa" ale v dračím světě udělal australský Brit Lawrence Hargrave v roce 1863. Po dlouhých pokusech vyvinul to, co dnes nazýváme krabicovým nebo komorovým drakem nebo 3-D drakem (nejznámější vynálezci toho typu draků jsou dále Cody, Peter Lynn, Peter Waldron ...). Později se ukázalo, že stačilo tuto konstrukci patřičně zesílit, přidat k ní motor, podvozek a letadlo bylo na světě. Ale to už je jiná kapitola.

Tím jsme s dračí historií dospěli až do současnosti, kdy celý svět prožívá jakousi renesanci stavby a létání s draky jako sportu. Nelze zde nevzpomenout významného vynálezu dr. Francise Rogalla, který měl sice sloužit jako řízený padák pro návrat kosmických prostředků, ale vyvinuly se z něj nádherné závěsné kluzáky. Ve své původní podobě létá velmi dobře jako drak. Druhým moderním drakem je mezinárodně uznávaný "parafoil", totéž, co padákové křídlo používané dnes sportovními parašutisty. Má tu výhodu, že přes poměrně pracnou stavbu je to drak absolutně nerozbitný, bez kostry a dá se "sežmoulat" do batůžku bez obavy o jeho osud a třeba za tři roky jít létat.

Můžete si myslet, že draci řízení mocí dvou šňůr - akrobatičtí draci - pochází také ze starých času z Číny, ale to není pravda. První akrobatický drak nové generace byl vytvořen okolo roku 1960 pravděpodobně Donem Dunfordem. Na druhou stranu, vznik akrobatických draků je také spojován se slavným Peterem Powellem, který vytvořil kosočtverečného draka, který byl laciný, odolný, jednoduchý na létání a na ovládání používal dvě šňůry!

V dnešní době draci pronikly do různých lidských činností, jako náboženství, magie, válka, věda nebo umění. Draci si získali místo v životě lidí. Díky vzrůstajícímu zájmu o konstruování a létání s draky, vznikají po celém světě kluby nadšenců, různí výrobci draků a specializované obchody. Létání s draky je hrou - sportem - uměním. Je zdravé, ekologické, pohodové a bez věkového omezení.

---

Použitá literatura:
Už to jezdí, létá, pluje - Vladimír Procházka [1968]
Draci z celého světa - Jan Balej [1994]

Pokud máte nějaké další informace nebo obrázky z historie draků, prosíme o jejich zaslání. Rádi bychom je zde uveřejnili. Děkujeme.

Autor: PeVal  |  Vydáno: 25.8.2009 14:38  |  Přečteno: 16307x  |   Formát pro tisk

Doporučte:  Pošli článek
Uložte si: