Tříkolky si to šinou za drakem až stokilometrovou rychlostí

Zpráva z prvního závodu v buggykitingu na letišti v Ralsku.

RALSKO - Do českých zemí vtrhl nový adrenalinový sport - jmenuje se buggykiting. Stručně řečeno: jezdí se na tříkolových buginách, které jsou poháněny tažným drakem ve tvaru padáku. U nás je tento sport zatím v plenkách. Věnuje se mu asi padesátka lidí. Přesto už se tento víkend (11.-12.10.2006) konalo premiérové mistrovství České republiky. Parta organizátorů si pro jeho konání vybrala bývalé vojenské letiště v Ralsku na Českolipsku.

Kvůli slabému větru ale museli organizátoři sobotní závod zrušit, jezdilo se tedy jen v neděli. "Potřebujeme vítr alespoň 4 metry za vteřinu, aby se dalo hovořit o sportu," vysvětluje za organizátory Jaroslav Kubišta. Jako mnoho jiných sportů i tento je na větru naprosto závislí. "Je to dost o čekání na vítr, alespoň tady v Čechách," doplňuje závodník Ondřej Moučka.

Buggykiting je rozšířený hlavně v přímořských státech. "Písečné pláže jsou ideální na učení. Když spadnete, tolik to nebolí," říká jeden z průkopníků Michal Voženílek. Ano, tento sport hodně bolí. Pádům se nevyhnete. Jezdci mají proto po celém těle chrániče a na hlavách přilby. Trojkolka se řídí nohama, ruce ovládají tažného draka.

"Poprvé jsem to viděl na Letenské pláni. Pak jsem si pořídil malého draka a později většího. Je to neuvěřitelná směs stresu a radosti, když člověk chytí vítr. Ale je to také dost nebezpečné. Dva měsíce jsem měl po pádu šrouby v ruce," vzpomíná závodník Petr Šatochin. V současné době hrají v buggykitingu prim hlavně Dánové, Francouzi a Němci. Ti nejlepší dokáží na "bugině" vyvinout i více než stokilometrovou rychlost.

To ale nebyl případ víkendového českého šampionátu. Většina jezdců tu teprve sbírala zkušenosti. Přesto byla k vidění řada zajímavých fines. "Dá se udělat spousta triků: zatočit ve smyku, otáčet se kolem vlastní osy, prostě cokoli," vysvětluje Voženílek. Trasa je dlouhá asi kilometr a má tvar trojúhelníku. Úkolem závodníků je za dvacet minut urazit co nejdelší vzdálenost. Jezdí se několik rozjížděk.

Několik se jich zamotalo do draků soupeřů. Jiní se vyklápí při otáčce. "Při startu si musíte pohlídat, abyste se s nikým nezamotal a pak chytit nějaký vítr. Dneska bylo složité obojí," popisuje Moučka.

Premiérového domácího šampionátu se zúčastnil 21 jezdec. Zatím největší podobná akce u nás se vydařila. Titul mistra České republiky si ve větrné loterii vybojoval Michal Voženílek.

článek vyšel 16.10.2006 na stránkách iGENUS.cz v rubrice "sport", kde si můžete přečíst celý článek.
autorem je Genus TV

Autor: PeVal  |  Vydáno: 16.8.2009 0:00  |  Přečteno: 5683x  |   Formát pro tisk

Doporučte:  Pošli článek
Uložte si: