Zdroj: http://www.draci.net/jihlava-2015-zhodnoceni.a146.html  •  Vydáno: 10.7.2015 18:06  •  Autor: PeVal

Jihlava 2015 - zhodnocení

Zpráva z našeho sedmého jihlavského srazu. Déšť mírný až skoro žádný, vítr, bohužel, také tak ...

Nevím, jestli mám takovou smůlu s volbou termínů srazů v Jihlavě nebo nás Jihlavští vládci větru a deště mají tak trochu neradi, ale poslední dobou to vypadá, že se naše meteorologické zájmy nedaří sladit. Minulý rok nám místní raraši předvedli větrno, ale zároveň deštivo. Ten předminulý nechali sice bez deště, ale také bez větru. Pro letošní akci nám ti zlomyslní skřeti připravili podešťové mokro s nádavkem občasného drobného mrholení. Takže vlastně zase jen mokro jako v Mokropsech a k tomu jen slabý vítr s občasnými delšími poryvy, aby to nevypadalo, že se vítr fláká úplně. Ale poradili jsme si s tím a i občasné zafunění větru jsme efektivně zužitkovali pro pohodové dračí létání. S obratným využitím chůze proti větru jsme pak dokázali dát drakům i docela slušný tah.

Bohužel, vedle počasí, nefandili letošnímu srazu ani návštěvníci. Jak to tak vypadá, tak hraví a nadšení letci s draky vymírají jako bílí nosorožci. Letošní rok byl co do účasti slabší než rok minulý, ačkoli propagace srazu byla stejná, ne-li větší. Sešli jsme se nakonec jen dva. Já a Michal. Nikdo další z báječných kluků a holek s létacími draky tentokrát nedorazil. Ani náš věrný a dlouholetý divák, modelář z Jihlavy s námi nepobyl. Setkali jsme se jen krátce, hned ráno po mém příjezdu, kde se omlouval, že musí s rodinou odjet za příbuzenstvem. Nepřijel ani každoroční návštěvník redaktor z Jihlavského deníku pan Jíra a ani jeho milá kolegyně slečna Kodysová.

Povzbuzením byl až odpolední příjezd jedné zvídavé rodiny z Jihlavy. S našimi draky jsme se tedy pro naši radost a jejich osvětu snažili předvést co nejvíce ze svého umění. Já toho tedy určitě nepředvedl tolik jako Michal, který je v tomto oboru mnohem šikovnější. Drak v jeho rukou létá jako by si jej osedlal divoký Avatar. Tito návštěvníci s námi nakonec pobyli skoro hodinu, ale snad z ostychu nebo možná kvůli občasnému zamrholení, vůbec při sledování našeho drakovodičského umu nevystoupili z auta.

Tak jsme tedy v Jihlavě spolu s Michalem vesele provětrali naše dračí skvosty, pokecali si při tom o spoustě věcí a odpoledne jsme se před 15 hod. s mokrým terénem i potměšilými větrnými rarachy rozloučili a odjeli.

Dosud nevím, co se se všemi stalo. Je pravda, že někteří spřátelení letci se omluvili, ale co se přihodilo těm ostatním, že své draky a letecké pokroky s nimi nepřišli předvést, netuším.

Jsem tedy hodně zvědavý, kolik dračích fanoušků dorazí letos na drakiádu do Bořitova. Doufám, že nenechají své draky více zahálet a dorazí v hojném počtu a to nejen letci, ale také nadšení diváci.

A příští rok v Jihlavě se snad polepší nejen místní větrní skřeti, ale také dračí letci a hraví diváci.