Zdroj: http://www.draci.net/podzim-je-na-draka.a56.html • Vydáno: 11.9.2009 12:47 • Autor: PeVal
Převzatý článek z "VITALAND Zpravodaje" o podzimním pouštění draků.
Jakmile pořádně zafuní podzimní severák, je jasné, že nastal čas draků, drakiády získávají v posledních letech na oblibě. Organizují je mateřské školky, recesistické spolky, na mnoha místech se konají závody v pouštění draků, přidáte se letos také?
Přestože podle idylických Ladových obrázků se zdá, že pouštění draků patří k životu na české vesnici odnepaměti, přišla k nám tahle zábava z východu. První písemné zmínky o pouštění draků totiž pocházejí ze starověké Číny, z období zhruba 400 let př. n. l. Původně se jednalo o magický obřad, který měl spojovat lidi s bohy, zahánět zlé přírodní síly a později i nepřátele. Představa, že létající draci mají kouzelnou ochrannou moc, je ale známá i z druhého konce světa. Například v Guatemale je tradice pouštění draků načasovaná na Den draků začátkem listopadu, kdy slavíme „dušičky" - podle legend totiž měli draci chránit mrtvé i jejich živé příbuzné proti zlým duchům. I když dnes se draci pouštějí na volných prostranstvích jako u nás, dříve se v Guatemale pouštěli co nejblíže hřbitovům. Americký přírodovědec a vynálezce bleskosvodu Benjamin Franklin využil v roce 1752 papírového draka k tomu, aby zjistil souvislost mezi elektrickým proudem a bleskem. Připevnil draka ke kovové tyči, konec provázku přivázal ke klice a pustil draka do bouřkového mraku. Za chvíli pozoroval jiskry a ucítil náraz, jak elektřina proběhla po vodivé cestě až ke klíči. Meteorologové zase využívali draků k pozorování počasí ve velkých výškách.
Zatímco v Číně či Japonsku vévodí dračí sezóně obrovští bojoví draci a závodníci se snaží stáhnout k zemi soupeřova draka, mladí Afgánci prý milují pouštění draků podobně jako my fotbal. Po tuzemském nebi se proletují nejčastěji plošní draci kosočtvercového nebo trojúhelníkového typu (tzv. diamond nebo delta) nebo prostoroví draci krabicového typu, kteří jsou schopni vystoupat do větších výšek.
Dříve se k výrobě draků používal nejčastěji balicí papír a lišty z lipového či bukového dřeva, dnešní paleta materiálů je širší: na kostru bambus, rákos, laminátové tyčky nebo pro závodní draky trubice z uhlíkového vlákna, potah mívají draci z hedvábí, hedvábného papíru, různé plastové fólie. Vyrobit draka, aby opravdu létal, je malá věda. Kdo se ale nechce spokojit s kupovaným exemplářem, může se pokusit o stavbu podle různých návodů, například na www.ceske-tradice.cz nebo www.kurnik.unas.cz.
Za příznivě větrného počasí můžete vyrazit s partou kamarádů, s vlastními dětmi, s oddílem, kroužkem nebo třeba se školní družinou na nejbližší louku a třeba i uspořádat soutěž o největšího, nejmenšího, nejoriginálnějšího draka, o nejlepšího letce. Na mnoha místech ČR mají drakiády dlouhou tradici. V Horním Benešově závodí děti v pouštění draků od roku 1958, drakiády pořádají mnohé obecní a městské úřady (například v jihočeském Dolním Třeboníně proběhlo už sedm ročníků), domy dětí a školy. Stačí zapátrat na webových stránkách organizací a sdružení ve vašem okolí. Už několik let se dokonce ve Vitišce v Krušných horách koná i recesistické mistrovství republiky ve stavbě a pouštění draků (podrobnosti na www.drakiada.com). Než vyrazíte s drakem na strniště, nezapomeňte sobě ani dětem přibalit do kapsy některou se skvělých příchutí můsli či energetických tyčinek, protože běhání proti větru je slušný sportovní výkon.
Článek převzat z časopisu VITALAND Magazín 9/2008